Zástěrovy mapy (1771–1777)

Antonín Felix Zástěra (Anton Felix Zastiera, Antonius Zastiera, † 1777 Pardubice) byl přísežný zeměměřič.

Do funkce zemského měřiče byl instalován 2. ledna 1750.

Zatímco u nejstarších zemských měřičů nejsou žádné doklady o studiu, Antonín Felix Zastěra je zachycen v matrikách Filosofické fakulty Karlovy univerzity.

V roce 1751 pro účely ocenění nakreslil mapu pozemností náležejících ke dvoru Herálec. V letech 1751–1753 zpracoval jako hraběcí zeměměřič pro nucenou dražbu šternberského panství 11 indikačních skic, včetně podrobných popisů všech nemovitostí patřících k panství. Z těchto map pochází například nejstarší známé vyobrazení hradu Český Šternberk s již dostavěným dolním zámkem, se (zaniklou) první hradní branou, severním válcovým bergfritem o výšce pěti pater, západním hradním parkánem, předsunutou jižní baštou a protilehlým altánkem a budovami v zelinářské a ovocné zahradě na protějším pravém břehu řeky Sázavy a také jediné známé zpodobení Pelíškova mostu S vyobrazením byl pořízen i podrobný popis jednotlivých dvorů s jejich vybavením: dvůr Čejkovice s pivovarem, Šternov, Měchnov, Dalovy, Dálkovice, Zdebuzeves, Poříčko s mlýnem a sklárnou, Otryby, Pelíškův Most a městečko Divišov.

Záznamy o Zástěrově působení se dochovaly v archivu města Kašperské Hory ohledně dlouhodobého sporu, který město vedlo se sousedními majiteli vimperského panství Malovci z Chýnova o zlatonosné lesy v okolí Kvildy. V rámci sporu bylo vytvořeno několik map zemských měřičů, první již v 16. století. Královské město trvalo na správnosti měření ze 16. století, Malovci chtěli uplatnit své nároky pomocí nových měření. 22. dubna 1752 Jan Ignác Prinz, účetní mincmistrovského úřadu, oznamuje, že zeměměřič Zástěra má přijet na místo a učinit na žádost pana Malovce nová měření. Následně se však objevuje zpráva, že vyměřování prováděl v roce 1752 jiný měřič – Jan Alois Kolbe. 16. července 1755 se zemský prokurátor Karel Kašpar Debra vyjadřuje k některým výdajům spojeným s novým vyměřením pozemků a zanesení do mapy, pro zeměměřiče Zástěru. Většina je zaplacena, což vyvrací tvrzení krajského hejtmana. 17. července 1755 pan Mikuláš Malovec z Chýnova píše krajskému úřadu, že pokud neuznává závěry komise vedené prokurátorem Debrou, má si zaplatit znovu zeměměřiče, jímž bude Antonín Zástěra. 22. října 1755 Antonín Felix Zástěra upomíná svůj plat 116 zlatých. 27. října 1755 Jan Martin Běšínský z Běšin, krajský hejtman oznamuje, že se obeznámil se situací podle mapy zhotovené zeměměřičem Zástěrou a zve obě sporné strany na 14. listopadu k jednání do Písku. 5. března 1756 Jan Ignác Prinz píše k mapě zeměměřiče Zástěry a některým nejasnostem v ní, které chce vysvětlit prokurátor Debra. 18. června 1756 se krajský hejtman vyjadřuje ke zprávě zeměměřiče Zástěry a jeho vyměření pozemků pana Malovce.

V době raabizace (1771–1777) zpracoval dílčí plány pardubického panství (viz wiki). Jsou uloženy SOA Zámrsk, fond Velkostatek Pardubice:

Seznam archiválií (1):

Protokoly 1883: 739.

Datum na listině: 15.07.1883 Den přijetí: 16.07.1883 Vztah k listině: Obsah

C. k. okresní školní rada v Pardubicích žádá kvůli zjištění, na kterém místě stávala před rokem 1800 v Jezbořicích stará škola, o zaslání Zástěrovy mapy (přísežný zeměměřič Antonín Felix Zástěra, pozn. překladatele) obce Jezbořice k vyhotovení dílčí kopie s polohou školy a kostela.