Zástěrovy mapy (1771–1777)
Antonín Felix Zástěra (Anton Felix Zastiera, Antonius Zastiera, † 1777 Pardubice) byl přísežný zeměměřič.
Do funkce zemského měřiče byl instalován 2. ledna 1750.
Zatímco u nejstarších zemských měřičů nejsou žádné doklady o studiu, Antonín Felix Zastěra je zachycen v matrikách Filosofické fakulty Karlovy univerzity.
V roce 1751 pro účely ocenění nakreslil mapu pozemností náležejících ke dvoru Herálec. V letech 1751–1753 zpracoval jako hraběcí zeměměřič pro nucenou dražbu šternberského panství 11 indikačních skic, včetně podrobných popisů všech nemovitostí patřících k panství. Z těchto map pochází například nejstarší známé vyobrazení hradu Český Šternberk s již dostavěným dolním zámkem, se (zaniklou) první hradní branou, severním válcovým bergfritem o výšce pěti pater, západním hradním parkánem, předsunutou jižní baštou a protilehlým altánkem a budovami v zelinářské a ovocné zahradě na protějším pravém břehu řeky Sázavy a také jediné známé zpodobení Pelíškova mostu S vyobrazením byl pořízen i podrobný popis jednotlivých dvorů s jejich vybavením: dvůr Čejkovice s pivovarem, Šternov, Měchnov, Dalovy, Dálkovice, Zdebuzeves, Poříčko s mlýnem a sklárnou, Otryby, Pelíškův Most a městečko Divišov.
Záznamy o Zástěrově působení se dochovaly v archivu města Kašperské Hory ohledně dlouhodobého sporu, který město vedlo se sousedními majiteli vimperského panství Malovci z Chýnova o zlatonosné lesy v okolí Kvildy. V rámci sporu bylo vytvořeno několik map zemských měřičů, první již v 16. století. Královské město trvalo na správnosti měření ze 16. století, Malovci chtěli uplatnit své nároky pomocí nových měření. 22. dubna 1752 Jan Ignác Prinz, účetní mincmistrovského úřadu, oznamuje, že zeměměřič Zástěra má přijet na místo a učinit na žádost pana Malovce nová měření. Následně se však objevuje zpráva, že vyměřování prováděl v roce 1752 jiný měřič – Jan Alois Kolbe. 16. července 1755 se zemský prokurátor Karel Kašpar Debra vyjadřuje k některým výdajům spojeným s novým vyměřením pozemků a zanesení do mapy, pro zeměměřiče Zástěru. Většina je zaplacena, což vyvrací tvrzení krajského hejtmana. 17. července 1755 pan Mikuláš Malovec z Chýnova píše krajskému úřadu, že pokud neuznává závěry komise vedené prokurátorem Debrou, má si zaplatit znovu zeměměřiče, jímž bude Antonín Zástěra. 22. října 1755 Antonín Felix Zástěra upomíná svůj plat 116 zlatých. 27. října 1755 Jan Martin Běšínský z Běšin, krajský hejtman oznamuje, že se obeznámil se situací podle mapy zhotovené zeměměřičem Zástěrou a zve obě sporné strany na 14. listopadu k jednání do Písku. 5. března 1756 Jan Ignác Prinz píše k mapě zeměměřiče Zástěry a některým nejasnostem v ní, které chce vysvětlit prokurátor Debra. 18. června 1756 se krajský hejtman vyjadřuje ke zprávě zeměměřiče Zástěry a jeho vyměření pozemků pana Malovce.
V době raabizace (1771–1777) zpracoval dílčí plány pardubického panství (viz wiki). Jsou uloženy SOA Zámrsk, fond Velkostatek Pardubice:
- inv. č. 2262 Seznam map inženýra Václava Zástěry [to byl syn?] z roku 1793, karton 1458
- inv. č. 3857 Mapa obce Běleč [nad Orlicí] 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 431
- inv. č. 3858 Mapa obcí Borek, Újezd, Rokytno a Býšť 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 432
- inv. č. 3859 Mapa obce Kostěnice a města Dašice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 433
- inv. č. 3860 Mapa obcí Dražkov, Kunětice, Lukovna, Bohumileč, Choteč a Sezemice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 434
- inv. č. 3861 Mapa obcí Dříteč, Němčice, Hrobice a vrchnostenského dvora v Čeperce 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 435
- inv. č. 3862 Mapa obcí Habřinka, Křičeň, Rohoznice a Dolany 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 436
- inv. č. 3863 Mapa města Holice a obcí Ostřetín a Veliny 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 437
- inv. č. 3864 Mapa obcí Chvojenec, Horní a Dolní Ředice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 438
- inv. č. 3865 Mapa obcí Kladina, Koloděje, Ředice, Časy a Komárov 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 439
- inv. č. 3866 Mapa okolí obce Kladruby nad Labem 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 440
- inv. č. 3867 Mapa obcí Konarovice a Týnec nad Labem 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 441
- inv. č. 3868 Mapa obce Krakovany 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 442
- inv. č. 3869 Mapa obcí Lány na Důlku, Srnojedy, Rybitví, Rosice, Svítkov a Popkovice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 443
- inv. č. 3870 Mapa obcí Lhota pod Přeloučí, Škudly, Kozašice, Jankovice a Kojice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 444
- inv. č. 3871 Mapa obce Lhota pod Libčany a dvora Voznice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 445
- inv. č. 3872 Mapa obce Lhota Uhlířská 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 446
- inv. č. 3873 Mapa obcí Libišany a Pohřebačka 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 447
- inv. č. 3874 Mapa obce Mokošín 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 448
- inv. č. 3875 Mapa města Přelouč a obcí Lohenice, Mnělice, Opočinek a Semín 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 449
- inv. č. 3876 Mapa Pardubice, Pardubičky, Nemošice, Drozdice, Dražkovice a Ostřešany 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 450
- inv. č. 3877 Mapa obcí Platenice, Moravany, Čeradice, Slepotice a Bělešovice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 451
- inv. č. 3878 Mapa obce Poběžovice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 452
- inv. č. 3879 Mapa obce Selmice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 453
- inv. č. 3880 Mapa lesů jihozápadně od vsi Štěpánovsko 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 454
- inv. č. 3881 Mapa obcí Trávník, Osičky, Osice, Polizy, Hubenice, Ždánice a Podůlšany 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 455
- inv. č. 3882 Mapa obcí Vysoká nad Labem, Bukovina nad Labem a Opatovice nad Labem 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 456
- inv. č. 3883 Mapa obcí Bezděkov, Barchov, Starý Máteřov, Jezbořice a Staré Čívice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 457
- inv. č. 3884 Mapa obcí Stéblová, Srch, Pohránov, Hrádek, Doubravice a Trnová 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 458
- inv. č. 3885 Mapa obcí Čepí, Třebosice, Staré Jesenčany a Mikulovice 1771-1777, ing. A. F. Zástěra, mapa 459
Seznam archiválií (1):
Protokoly 1883: 739.
C. k. okresní školní rada v Pardubicích žádá kvůli zjištění, na kterém místě stávala před rokem 1800 v Jezbořicích stará škola, o zaslání Zástěrovy mapy (přísežný zeměměřič Antonín Felix Zástěra, pozn. překladatele) obce Jezbořice k vyhotovení dílčí kopie s polohou školy a kostela.